Takže voda je nejen důležitou základní látkou, ale hraje klíčovou roli ve velmi jemně vyladěné rovnováze (vody) v těle.

Voda, která tvoří téměř 70% lidského těla, se chová jako dvojpólová molekula. Každý anion i kation je obklopen mřížovitou strukturou, a tak se vytvářejí takzvané vodní klastry (cluster), které samozřejmě zabírají mnohem větší prostor než samotné rozpuštěné částice. Vodní klastry mají svou vlastní rezonanční frekvenci. Za pomoci toho mohou být rozbity a touto cestou se rovněž mohou uvolňovat škodlivé částice, které pak mohou být z těla vyloučeny. Je velmi zvláštní, že vodní klastry existují, i když částice, kolem nichž se vytvořily, již byly rozpuštěny. Takto lze na vodu pohlížet jako na určitý druh nositele informací. „Paměť“ rozpuštěných látek hraje důležitou roli mj. při rozvoji alergie. Proto nestačí jen odstranit alergen z těla, musí být také „vymazána“ informace, která se ho týká. Nejjednodušším způsobem k tomu je biorezonanční terapie. Elektronová perturbace, což je uspořádání elektronů v těle, je konec konců základem každé terapie, během níž uspořádání molekul ukončí patologický stav.

Přibližně 75-98% živých organismů tvoří voda. Např. tělo medúzy se skládá z převážné části z vody, zuby většiny živočichů jí zase obsahují minimální množství. Ze dvou prvků vody má kyslík větší molekulární hmotnost, takže z výpočtu vyplývá, že 65% hmotnosti našeho těla je kyslík a pouze 18% těla „založeného na uhlíku“ tvoří samotný uhlík.

Rostliny získávají vodu z deště a z půdy. Zvířata a lidé konzumují vodu ze studní, potoků, řek a jezer a kromě toho využívají vodu, která je obsažena v potravinách. Průměrně potřebuje dospělý člověk o hmotnosti 75 kg asi 2-2,5 litru vody denně, protože toto množství denně opustí tělo prostřednictvím vypařování a vydechování, ale především s močí a stolicí.